Co je na tomhle webu slabé

Data o zaměstnanosti jsou z pandemického roku

Databáze OECD novější rok neobsahuje. Ten dostupný je poznamenaný pandemií, takže absolutní počty lidí jsou nižší než v běžném roce. Podílů se to týká méně, ale týká.

Různé roky u různých čísel

Pracovní místa a peníze pocházejí z různých databází s různou dostupností, takže každé číslo je za jiný rok. Není to nedbalost, ale znamená to, že se ta dvě čísla nedají odečítat.

Peněžní podíly jsou za rok 2022, novější OECD nemá

Čísla o tom, kdo platí naši výrobu aut, pocházejí z databáze OECD TiVA a nejnovější dostupný rok je 2022. Novější ročník OECD zatím nevydala, takže novější měřené číslo prostě neexistuje. Mezitím poptávka po evropských prémiových autech v Číně znatelně klesla: podíl německých značek na čínském trhu i podíl Porsche v čínských prodejích šly za poslední roky citelně dolů. Čísla o závislosti na Číně jsou proto spíš horní odhad, ne dnešní stav.

Nevíme, co by se stalo místo toho

Web ukazuje, kdo dnes kupuje auta vyrobená v jednotlivých zemích. Neříká, co by se stalo, kdyby přestal. Na to by byl potřeba model, a ten má vždycky předpoklady, které jdou zpochybnit.

Násobek dodavatelů je taky z pandemického roku

Počet lidí, kteří na autech pracují u dodavatelů mimo automobilky, se dopočítává z dat OECD za stejný rok jako přímá zaměstnanost. Platí pro něj stejná výhrada: je to rok poznamenaný pandemií, ne běžný stav.

U nejmenších zemí dodavatele nepočítáme vůbec

U devíti nejmenších zemí je odvětví tak malé, že by se poměr přímé a nepřímé zaměstnanosti zlomil o zaokrouhlení v datech OECD. Radši tam násobek neuvádíme vůbec, než abychom ukázali číslo, kterému nevěříme. Počet lidí u dodavatelů proto pro tyhle země v datech chybí.

Prodejci a servisy v číslech chybí

Lidé, kteří auta prodávají nebo opravují, mají práci bez ohledu na to, kde se auto vyrobilo. Web je proto do počtu pracovních míst nezahrnuje.

Odvětví není celá ekonomika

Když píšeme, že devět z deseti lidí dělá na autech, která se prodají v cizině, mluvíme jen o lidech v automobilkách. Ne o všech pracujících v zemi. Ten rozdíl je velký a snadno se přehlédne.

Všechna zjednodušení táhnou stejným směrem

Výpočet nepočítá s tím, že se ušetřené peníze utratí jinde, že evropské automobilky zlevní, že by místa ubývala i bez toho kvůli robotům, ani že stát zasáhne. Každé z těch opomenutí posouvá výsledek nahoru a žádné dolů. Číslo je proto spíš horní odhad toho, co je v sázce, než předpověď.

Kolik aut se kde prodá, je u malých zemí odhad

U velkých trhů máme měřená čísla. U menších zemí jsme použili odhad podle podobných trhů. Je to označené v datech a u výsledku se to projeví tím, že je rozpětí širší.

Kdo dostane uvolněný podíl, neřešíme

Model počítá s tím, že podíl, který jedna skupina značek získá, bere výrobě mimo Evropu jako celku, ne jedné konkrétní značce. Platí to stejně pro cizí i pro evropský původ.

Když rostou evropské značky, model bere, že rostou na úkor výroby mimo Evropu. Neříká, které konkrétní zahraniční značce se ten podíl vzal.

Výrobu evropských značek v Evropě jsme poskládali z odhadů

Devadesát procent u evropského původu není měřené číslo. Je to součet odhadů za šest velkých koncernů a jejich továren, ne jeden zdroj. Jistota je nízká.

Nejnižší odhad vychází na osmaosmdesát procent, nejvyšší na jednadevadesát. Nejvíc na výsledek tlačí výroba Renaultu a Dacie v Maroku a v Turecku.

Rozpětí není pravděpodobnost

Dolní a horní varianta se liší dvěma předpoklady, u kterých si nejsme jistí. Neříká to, že skutečnost padne dovnitř s nějakou pravděpodobností. Říká to jen, jak moc výsledek závisí na tom, co si o těch dvou věcech myslíme.

Evropský podíl trhu neměříme, dopočítáváme ho

U každé země potřebujeme vědět, jaký podíl trhu drží evropské značky. Tohle číslo ale žádný zdroj nepublikuje přímo. Dopočítáváme ho tak, že od jedničky odečteme čínský podíl dané země a k tomu ještě korejský, japonský a americký podíl za celou Evropu. Je to počet, ne měření, a je to vidět i v datech: u každé země je označené, že jde o odvozenou hodnotu, a je u ní vidět i dřívější, neodvozený odhad.

Korejský, japonský, americký a evropský podíl po zemích nemáme

Čínský podíl na trhu známe pro každou zemi zvlášť. U korejských, japonských, amerických a evropských značek takové rozdělení nemáme. Proto používáme jedno číslo za celou Evropu, stejné pro všechny země.

Tam, kde tyhle značky drží nadprůměrné místo, je proto číslo pro tu zemi nepřesné. Typicky jde o blízkou montáž nebo silnou místní oblibu.

Podíly původů jsou za širší Evropu, model počítá jen EU27

Podíly všech pěti původů pocházejí z dat za celou Evropu, tedy EU se Spojeným královstvím a zeměmi EFTA. Model přitom počítá v rozsahu EU27, kde je trh o něco menší a Británie v něm chybí. Británie má u čínských značek podíl nad evropským průměrem, takže dopočtený evropský podíl je pro země EU27 mírně nižší, než kdyby se počítalo důsledně jen za EU27. U ostatních čtyř původů rozdíl kvůli chybějícím datům po zemích spočítat nejde, jen odhadnout, že směřuje stejně.

Kalkulačka ohlášené závody nezobrazuje

Ohlášené továrny se v čase prakticky nemění a do hlavního čísla se nesčítají. Proto je kalkulačka na domovské stránce vůbec neukazuje, aby nepůsobily jako čtvrtý sčítanec.

Jejich úplný seznam je na stránce Data, se zemí, původem i počtem míst u každého závodu.

Posuvník výroby a ohlášené závody si můžou odporovat

Když posuvník výroby nastavíte vysoko, model spočítá menší ztrátu. Ohlášené továrny toho původu ale mohou představovat mnohem míň výroby, než kolik jste posuvníkem nastavili. Model ty dvě čísla neumí srovnat, ani neřekne, že si odporují.

Srovnat by je šlo jen přes násobek míst na auto: kolik lidí vyrobí jedno vozidlo. Projekt ho záměrně nepoužívá. Stál na něm starý prototyp webu a čísla nadhodnocoval.

Model neumí spočítat, že si značka drží podíl, ale přesouvá výrobu pryč

Posuvník výroby v kalkulačce na domovské stránce na výsledek zapůsobí jenom tehdy, když se zároveň mění i podíl na trhu. Necháte-li podíl na dnešní úrovni a posuvník výroby stáhnete dolů, hlavní číslo se nehne. Model totiž počítá dopad jako změnu podílu násobenou výrobou, a nulová změna podílu dá nulu bez ohledu na to, kam se posuvník výroby posune.

Přitom jde o skutečnou mezeru: automobilky si podíl na trhu drží a výrobu přesto stěhují jinam, ať už kvůli nákladům, nebo kvůli cizím trhům. Přesně tenhle scénář kalkulačka ukázat neumí, protože reaguje jen na změnu podílu, ne na samotnou změnu místa výroby.